Z "pražské dvojičky" vydřeli starší žáci výhru nad USK Praha, na suverénní Sokol však nestačili. Do konce extraligy zbývají ještě čtyři utkání a tým U15 se jistě porve o co nejlepší konec sezóny.
(U15) Žáci v tuhé řeži zdolali USK, na favorizované sokoly už nestačili
Beksa Pardubice – USK Praha 69:67
Body: Š. Vlček 17, Bobryshev 13, Suchomel 11, Ulrych 9, Tesař 7, Procházka 5, Votava 3, Ropek 2, Vitvar 2, Bareš 0, Král 0.
Bojovné velmi vyrovnané utkání s řadou chyb na obou stranách nakonec v dramatické koncovce ovládl náš tým, který měl výborný vstup do utkání a v 7. minutě vedl 17-6. Poté se vývoj hry otočil a zdálo se, že hosté získávají pevně půdu pod nohama. Otočili skóre zápasu na 25-30 ve svůj prospěch, ale po desetibodové šňůře domácích už bylo za tři minuty zase všechno jinak. V poločase už to ale bylo opět jen o bod a zápas prakticky začínal znovu. Ve třetí čtvrtině přišel skvělý úsek domácích mezi její 4. a 7. minutou a s ním i nadějné vedení 56 – 46. V závěru utkání hosté mocně dotahovali, ale domácí svůj mírný náskok nakonec s notnou dávkou štěstí ubránili.
Přes všechny do nebe volající chyby lze konstatovat, že se konečně ve hře týmu objevuje řada pozitivních prvků, že se probírají někteří hráči s poctivým přístupem k tréninku, zejména ULRYCH s TESAŘEM, že trošku stabilizují svoje výkony VLČEK se SUCHOMELEM a BOBRYSHEVEM a že celý tým vypadá na hřišti mnohem soudržněji než v úvodu sezóny. Světlé okamžiky ale už mají všichni hráči, jenom jich stále není tolik, kolik bychom si všichni představovali.
Beksa Pardubice vs. Sokol Pražský 49:82
Body: Suchomel 14, Ulrych 10, Š. Vlček 8. Bobryshev 7, Vitvar 4, Procházka 3, Tesař 3, Bareš 0, Král 0, Ropek 0, Votava 0.
Nedělní zápas s vysokým favoritem pro naše žáky začal velmi dobře a do 9. minuty byl zcela vyrovnaný. Po prostřídání aktivního VLČKA a ULRYCHA se obraz hry bohužel výrazně změnil a sokoli opanovali celé hřiště. Jejich náskok narůstal geometrickou řadou i proto, že naši hráči nedokázali skórovat ani z nejvyloženějších příležitostí a navíc dělali množství nevynucených chyb. I přesto nebyl pohled na hřiště úplně beznadějný, soupeř však je zatím výkonnostně nad síly našeho týmu. Jediným úsekem hry, který nesnesl žádné měřítko z pohledu domácích byla osmiminutovka na úvod druhého poločasu, v níž se znovu začaly projevovat všechny známé neduhy ve hře našich žáků: tendence k individualistickému projevu, zakončování z nepřipravených pozic a laciné ztráty míče v důsledku špatného uvolňování pro přihrávku, či špatného krytí míče při driblinku. Takových zápasů ve zbytku sezóny uvidíme asi ještě víc, ale bude-li se tým prezentovat hrou jako v prvním poločase tohoto utkání, nebudeme mít důvod k nespokojenosti. Všechno ale záleží na přístupu hráčů k situacím, v nichž objektivně zatím nemají šanci na úspěch.